Mezisklad použitého paliva
Vnitřní koš kontejneru
Skladovací kontejner CASTOR
Mezisklad použitého paliva
Podle způsobu chlazení existují v zásadě dva typy meziskladů použitého jaderného paliva – mokrý a suchý. První prakticky přebírá technologii předchozího bazénu vedle reaktoru. Palivové soubory jsou v něm uloženy v rovnoměrné mřížce skladovacího kontejneru ve velkém bazénu, jehož voda soubory chladí a slouží i jako dobré stínění. Veškeré manipulace s použitým palivem se provádějí pod vodou. Nevýhodou mokrého skladování je složitý technologický systém zabezpečující cirkulaci a kontinuální čištění chladicího média, přičemž vznikají sekundární radioaktivní odpady. Velké jsou i nároky na hermetičnost technologie. Výhodou je možnost stálé vizuální kontroly použitých článků a souborů.
Druhý způsob ukládání použitého paliva využívá hermetické skladovací kontejnery, rozmístěné v nadzemní hale, nebo dokonce na volném prostranství. Dokonalé oddělení použitého jaderného paliva od životního prostředí zabezpečují pouze tyto kontejnery. K ochlazování kontejnerů s palivem se využívá přirozené cirkulace vzduchu. V České republice je na základě rozhodnutí vlády využíván právě suchý způsob skladování v transportně skladovacích kontejnerech CASTOR. Pro vyhořelé (použité) jaderné palivo již byly v ČR postaveny tři nadzemní sklady, dva se nacházejí v areálu Jaderné elektrárny v Dukovanech a jeden v areálu elektrárny Temelín.
První sklad v Dukovanech s kapacitou 60 kontejnerů CASTOR byl dokončen a uveden do provozu v roce 1995. Mezitím se rozhodovalo, zda ČR půjde cestou jediného centrálního podzemního meziskladu nebo meziskladů v jaderných elektrárnách. Když byl po asi 15 letech první dukovanský mezisklad naplněn, bylo rozhodnuto o stavbě druhého skladu s větší kapacitou 133 kontejnerů CASTOR.
Jaderná elektrárna Temelín má vlastní sklad použitého paliva – halu s celkovým prostorem pro umístění 152 kontejnerů typu CASTOR. Každoročně jsou do skladu přemístěny 2 až 3 kontejnery z každého temelínského bloku, takže jeho kapacita by měla vystačit na 30 let provozu elektrárny. Každý kontejner, ve kterém bude uloženo použité palivo, prochází řadou přísných zkoušek a kontrol ze strany státních (SÚJB) i mezinárodních (MAAE, Euroatom) organizací. Kontejner musí odolat pádu letadla, vydržet požár, ponoření až do hloubky 200 m bez poškození vnitřního obsahu kontejneru.
Bezpečnost
Celý prostor meziskladu použitého paliva patří z hlediska jaderné bezpečnosti do kontrolovaného pásma. Manipulace s použitými palivovými soubory (obsahujícími vojensky strategické plutónium) a s celým kontejnerem jsou pod stálým dohledem mezinárodních institucí. Každý kontejner je po uzavření zapečetěn a neporušenost pečetí je kdykoli kontrolována. Přeprava kontejnerů z hlavní výrobní budovy do meziskladu probíhá vždy podle schválených harmonogramů za dodržování přísných bezpečnostních pravidel.
Ve skladovacích kontejnerech všech provozovaných skladů použitého paliva se nacházejí aktivované palivové soubory. Stínění kontejnerů a další bezpečnostní opatření skladu jsou na takové úrovni, že ovlivnění okolního životního prostředí ionizujícím zářením je prakticky neměřitelné.