Samá voda

Koloběh vody v přírodě

Zamysleli jste se někdy, proč voda teče? Teče shora dolů, protože ji přitahuje zemská gravitace. Proč pořád přitéká další a odkud se vlastně bere? Říká se tomu koloběh vody. Díky slunečnímu teplu se voda vypařuje, v chladné atmosféře pára kondenzuje, mění se zpět na vodu, a jako déšť, sníh či kroupy zase padá zpět na zemský povrch. Z malých pramínků se stéká v potoky a řeky, ty se vlévají do moří. Opět se vypaří a tak znovu a znovu dokola. Voda je tak opravdu nevyčerpatelným a stále se obnovujícím energetickým zdrojem.

Voda jako zdroj energie

Člověk vodu považoval za jeden ze čtyř základních živlů (voda, vzduch, oheň, země) a jako skoro všechno v přírodě si ji také zbožšťoval. Asi nejznámější je řecký bůh moří a oceánů Poseidon (ve starém Římě mu říkali Neptun).

Když člověk vynalezl kolo, napadlo ho použít jej v proudu vody a udělat tak z něj první „motor“. Energie proudící vody se snadno mění na mechanickou energii, kterou můžeme využít pro práci.

Princip vodního kola

Nejstarší vodní kola byla ležatá (horizontální), protože je nejjednodušší je postavit. Osa kola procházela přímo nahoru skrz mlecí kámen a byla pevně spojena s „běhounem“ – otáčejícím se kamenem. Známější jsou dnes svislá kola, která poháněla nejen mlýny, ale i pily, valchy, hamry a také čerpala vodu. V Čechách byl první vodní mlýn postaven už v 8. století čili ještě před Velkomoravskou říší.

Mlýn na spodní vodu se mohl při poklesu vody ocitnout na suchu a nemohl pracovat. Proto člověk vymyslel lodní mlýn – mlecí zařízení s kolem bylo umístěné na ukotvené lodi v silnějším proudu. Loď klesala a stoupala s hladinou čili změny v množství vody mlýn nezaskočily.

Sebelepší vodní kolo ale nedokáže z proudu vody získat víc než 30 % jeho energie. Uzrál čas vynalézt vodní turbínu.

Z veškeré vody na Zemi je té sladké, pro lidstvo použitelné vody méně než jedno procento

Kolik sladké vody je na zemi?

Celkové zásoby vody na planetě Zemi jsou asi jeden a půl miliardy krychlových kilometrů. Takové číslo si těžko představíte, viďte? Když se podíváte na glóbus, zdá se vám, že planeta Země je z většiny pokrytá vodou. Ale pozor: toto množství je přibližně krychle o hraně přes 1 100 km čili jako z Prahy na hranice se Španělskem – to je překvapivě málo! Z toho sladké vody je jen 2,5 %. Z tohoto množství je však většina vody zamrzlá v ledovcích (68,4 %). Představte si, že máte sto lahví vody. Z 97 a půl lahve byste se nenapili, protože v nich je voda slaná. Jedna a tři čtvrtě lahve je zmrzlá, tak máte taky smůlu. Z celé té stovky pro vás budou použitelné necelé tři čtvrtiny jediné lahve. Když si to uvědomíte, určitě si začnete vody víc vážit.

Poměr pozemské vody

Hlavním zdrojem vody je pro lidstvo (a to nejen na pití, ale na úplně všechny činnosti, které provozujeme, tedy i na zavlažování a chemickou a průmyslovou výrobu) vedle povrchové tekoucí vody ještě voda podzemní. Dohromady netvoří ani jedno celé procento veškeré vody na Zemi. Světový oceán zaujímá 361,3 milionů km², což je 71 % zemského povrchu. Živé organismy obsahují ve svých tělech 50 až 90 % vody.