Ahoj Terezo,

Děkujeme za další dotaz, i když ne přímo fyzikální. Ale co si budeme říkat – všechno je fyzika. Pokusím se v odpovědi nějakou fyziku použít.

Termín stoletá voda je vlastně pravděpodobnostní termín – je definován zhruba takto: Stoletá voda odpovídá průtoku vody, který nastane s pravděpodobností 1 %. Není to tedy tak, že by se tento průtok opakoval po 100 letech, jak si naivně někteří lidé při pojišťování nemovitostí myslí. Hodnota průtoku stoleté vody je určena z dlouhodobého pozorování a analýzy průtoků v daném místě a pak statisticky vypočtena. Pro zajímavost uvádíme mapu, kde se můžeš na konkrétní hodnoty podívat: www.pvl.cz/portal/SaP.

Podobné postupy využíváme i ve fyzice – i když je to exaktní věda, často se s pravděpodobností pracuje. Jako příklad můžu uvést rychlost molekul plynu – i když jsme schopni přesně vypočítat, jakou mají molekuly průměrnou rychlost (závisí jen na teplotě), pokud bychom z plynu vybírali molekuly, klidně se stane, že tuto rychlost nebude mít žádná. Navíc je možné, že vytáhneme mnohem rychlejší/pomalejší molekuly, než by byla jejich průměrná rychlost. Čím více molekul budeme mít, tím přesnější bude předpověď o průměrné rychlosti (tím spíše vytáhneme molekulu o průměrné rychlosti). Stejně jako pohyb molekul plynu je průtok vody v čase dynamický proces, ale díky dlouhodobému pozorování je možné jej pravděpodobnostně předpovědět. Ale stále budeme pouze předpovídat pravděpodobnost, se kterou dosáhne hladina vody určité výšky. Dobu, kdy k tomu dojde nejsme schopni dlouhodobě předpovědět (samozřejmě, že pokud hodně prší, bude předpovídání stoleté vody jednodušší ;)).

A abych odpověděl na celou tvou otázku – N-letá voda je vlastně N% pravděpodobnost, že bude právě takový průtok v daném místě. Takže např. 1 000 letá voda je vlastně takový průtok vody, který nastane s pravděpodobností 0,1 %.