Sluneční elektrárny ČEZ

Kromě zhruba 400metrového úseku panelových polí na svahu tvoří centrální část buštěhradské fotovoltaické elektrárny také 8 řad polí instalovaných na rovinatém podkladě podél příjezdové cesty k elektrárně. Rozestupy mezi jednotlivými řadami jsou nastaveny s ohledem na eliminaci vzájemného stínění modulů a na možnost projíždění s manipulační technikou, např. na čištění panelů. Mezi řadami modulů a pod nimi je přirozený travnatý povrch. Pod panely ve svahu je povrch vyčištěn od vegetace.

Zapojení fotovoltaických panelů a měničů je provedeno tak, aby ztráty v rozvodech byly co nejnižší. Střídače (měniče, invertory) jsou zařízení měnící stejnosměrné elektrické napětí vyráběné solárními panely na střídavé napětí 230/400 V. Účinnost přeměny AC/DC ve střídačích vysoko přesahuje 90 %. Díky přidaným zařízením také předávají data o vyrobené energii a další hodnoty. Od střídačů k rozvodně jsou použity klasické kabely pro střídavý proud.

Na spodní, nevýrobní, straně fotovoltaických panelů jsou tzv. kabelové propojky. Tyto stejnosměrné kabely zajišťují propojení jednotlivých výrobních sekcí a odvádějí produkci o stejnosměrném napětí několik set voltů směrem k příslušnému střídači. Veškerý spojovací materiál pro piloty a nosné konstrukce je pouze z nerez oceli.

Srdcem celé elektrárny je rozvodna se sadou ochranných skříní pro řídicí elektroniku. Do rozvodny se od jednotlivých měničů sbíhá produkce z celé elektrárny. Výkon fotovoltaické elektrárny je poté vyveden zemním kabelovým vedením a napojen do sítě vysokého napětí 22 kV v rozvodně Kladno.

Kancelář obsluhy fotovoltaické elektrárny je současně velínem celého tohoto ekologického zdroje elektřiny. Specialista provozu má díky nasazení vyspělých technologií a trojici pracovních monitorů možnost on-line sledovat provoz elektrárny a monitorovat případné výpadky v provozu, díky kamerové ostraze sledovat jakékoli pohyby uvnitř i vně celého areálu a komunikovat s okolním prostředím.

Řady polí fotovoltaických panelů jsou situovány přímo k jihu. Nosné piloty zaražené do hloubky zhruba 2 metry pod povrchem jsou základnou pro nosiče. Ty nesou vlastní polykrystalické křemíkové panely – technologii pro přímou přeměnu slunečního záření na elektrickou energii. Články se skládají z většího počtu menších polykrystalů a jejich účinnost se pohybuje v rozmezí 12–15 %. Hlavní kabeláže jsou podzemní, měniče jsou naopak skupinové, aby při náhodném zastínění části pozemku nedocházelo ke snížení výnosu celé elektrárny. Celé zařízení elektrárny je snadno demontovatelné a recyklovatelné.

Elektrická energie z článků se svádí do objektu měničů a trafostanice, ze které je vyvedeno napojení na distribuční rozvodnou síť. Centrální  spínací trafostanice 1 250 kVA má železobetonový skelet půdorysných rozměrů 4,6 × 2,7 m a výšky 2,22 m a je opatřena bezpečnostní vanou pro jímání transformátorového oleje. Z trafostanice vede podzemním kabelem přípojka do stávajícího nadzemního vedení vysokonapěťové distribuční sítě. Zařízení je bezobslužné s občasnou kontrolou a jeho životnost je 25 let. Za účelem snížení vlivu na krajinný ráz z pohledově exponovaných míst (východní okraj) provedl stavebník sadové úpravy vysazením linie stromků.

Elektrárna o instalovaném výkonu 2,009 MW ročně vyrobí množství elektřiny pokrývající spotřebu více než 500 domácností na jihu Čech.

Elektrárny ročně vyrobí množství elektřiny pokrývající spotřebu zhruba 15 000 domácností na pomezí středních a severních Čech.

Výstavba tří částí fotovoltaické elektrárny Ralsko byla zahájena v červnu 2010. Před vlastní výstavbou FVE proběhl náročný pyrotechnický průzkum, demolice zchátralých objektů po sovětské armádě a další práce související s přípravou staveniště. Elektrárna leží v prostředí hlubokých lesů v prostorách bývalého vojenského výcvikového prostoru. Lokalita byla zvolena z důvodu dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby a z důvodu dostatečného slunečního osvitu, který je pro funkci fotovoltaické elektrárny nezbytný.

Elektrický výkon je vyveden do rozvodny Novina pod Ralskem. Stavba nejen že neznamená žádnou devastaci zabrané půdy, ale zcela jistě povede naopak ke zvýšení její budoucí hodnoty. Planiny uprostřed liduprázdných lesů bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko jsou totiž dodnes ve své většině v důsledku kontaminace vojenskou technikou naprosto nevhodné k jakémukoli zemědělskému a pěstitelskému využití. Výstavba moderních zdrojů na výrobu 100% ekologické elektřiny, které předchází podrobný pyrotechnický průzkum, je proto v současnosti prakticky jedinou možností, jak pozemky sanovat a připravit na možnost, že po skončení životnosti fotovoltaických elektráren budou vhodné k alternativnímu využití. Na zabrané půdě jsou odstraněny vrstvy země výhradně na ploše obslužných komunikací a pod jednotlivými trafostanicemi a transformovnou. Do terénu jsou nosníky jednotlivých fotovoltaických panelů fixovány závrtným systémem. Zvolené materiály pro stavbu FVE jsou nezávadné a po skončení životnosti FVE jsou všechny součásti recyklovatelné. Stavební úřad předem omezil dobu trvání elektrárny do 31. 12. 2029. Po uplynutí této lhůty bude celé zařízení na náklady provozovatele demontováno a pozemky zbaveny veškerých technologií. Na rozdíl od stavu před zahájením výstavby však bude možné jejich smysluplné využití.