Vítr a jeho využití

Větrný rukáv slouží na letištích a cestách k přibližnému určení směru a síly větru

Jak vzniká vítr

Vítr patří mezi obnovitelné zdroje energie a jeho energetické využití je možné téměř v každé lokalitě. Větrné elektrárny a parky produkují čistou energii bez emisí a umožňují její výrobu jak ve velkých centralizovaných, tak i v menších decentralizovaných systémech. Větrný rukáv slouží na letištích a cestách k přibližnému určení směru a síly větru

Důležitou charakteristikou větru je jeho rychlost. Pro její zjištění se používají přístroje zvané anemometry

Vliv teploty na sílu větru

Původ větrné energie je třeba hledat v nerovnoměrném ohřevu zemského povrchu dopadajícím slunečním zářením. Vrstvy vzduchu, ohřívané teplejším povrchem, stoupají na základě nižší měrné hmotnosti vzhůru a na jejich místo se nasouvají masy chladnějšího vzduchu z míst s chladnějším povrchem. Vytvářejí se tlakové výše a tlakové níže a vyrovnáváním tlakových rozdílů dochází k proudění vzdušných mas – větru, nad zemským povrchem. Důležitou charakteristikou větru je jeho rychlost. Pro její zjištění se používají přístroje zvané anemometry.

Historie využití energie větru

Využívání energie větru není novou myšlenkou a sahá až do starověku. Spolu s využitím vody poskytoval vítr lidstvu cenný zdroj obnovitelné energie pro pohon různých strojů. Primárně to byly mlýny na mletí obilí a zavlažovací zařízení. První zmínky o využití větru k zavlažování pochází z oblasti Mezopotámie před více než 3 700 lety.

V Číně a Persii se stavěli větrné mlýny s vertikální osou, později v Evropě se prosadili spíše konstrukce s horizontální osou a natáčením mlýnu proti větru. Výkon větrného mlýnu závisel od velikosti a počtu lopatek větrné růžice a od poměrné plochy lopatky zakryté plachtou.

I když se obecně mluví o větrných mlýnech, tento pojem označuje nejen zařízení na mletí obilí, no i jiné větrem poháněné stroje, jako jsou pily nebo hamry.

Větrné mlýny na skalnatém řeckém ostrově Mykény sloužili ke mletí obilí již od 16. století.

K rozvoji větrných turbín přispěl americký vynálezce a průkopník elektrického osvětlení Charles Francis Brush (1849–1929). V roce 1888 postavil první automaticky pracující větrnou turbínu na světě, která poháněla 12 kW dynamo. Turbína s dynamem byla 18,3 m vysoká s průměrem 17 metrů a sloužila k dobíjení 12 akumulátorů v jeho velkém obytném domě.

Bush turbine (Zdroj: www.cleveland.com)

Bushova první větrná elektrárna byla v provozu dlouhých 20 let. (Zdroj: www.britannica.com)

Atypické řešení větrného mlýnu v Ruprechtově s 10 metrovou Halladayovou turbínou umístěnou nad válcovou stavbou

Mlýn Ruprechtov

V České republice, na Drahanské vrchovině v obci Ruprechtov, stojí od roku 1873 ojedinělý dosud funkční větrný mlýn s tzv. Halladayovou turbínou (www.mlynruprechtov.cz), nazvanou podle svého vynálezce a konstruktéra, amerického farmáře Daniela Halladaye. Tato speciální turbína se stavitelnými lopatkami semlela oproti běžným turbínám dvojnásobný objem obilí. Pohon větrného mlýna je podle světové mlynářské asociace jediný na světě. Mlýn je přístupný veřejnosti. Atypické řešení větrného mlýnu v Ruprechtově s 10 metrovou Halladayovou turbínou umístěnou nad válcovou stavbou